Filipe, těžce se hledají slova, nejen ke ztrátě milovaného člověka, ale i proto, že mnozí zde již krásné věty napsali. Já mohu jen napsat, že Vaše babička určitě věděla co k ní cítíte a jak ji máte rád. Třeba si myslíte, že jste ji to někdy dával najevo málo, že to chtělo víc. Po přečtení Vašich vět a slov si to nemyslím. Je to od srdce, je to zpověď s obrovskou úctou, láskou a uznání. A já Vám mohu jen popřát sílu a smíření, aby smutek nebyl dlouhý, vždyť ono by si to Vaše babička určitě nepřála.

Nejvíc to babičce vrátíte, když budete stejným pilířem pro Vaše blízké.

mašinky, mlíčňák, pilíř...tohle taky dobře znám

Tohle Vám, Filipe, všechno zůstává a jejím odchodem se snad ještě vybarví. Lidé odchodem nemizí, některé stopy naopak až zhmatatelní. A nebojte se...pořád Vás hlídá..

Krásné poděkování a oslava krásného člověka. Babička/maminka bude pořád s vámi oběma, Filipe i paní Ireno. S vámi a ve vašich srdcích Upřímou soustrast oběma

Můj milý synu,ani já netušila, jak velká "díra" ve mně po mamince zůstane. A i když by jí bylo v říjnu 94 let, žila jsem celé roky v bláhovém snu, že je Nesmrtelná...

Vždyť je...uvidíte brzy, že je.

Tak dnes beze srandy.... Slova útěchy zbytečná, tady pomůže jen trochu víc času.