- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Babičky mají své, absolutně nezastupitelné místo v našem životě...
Napsal jsi to krásně. A i ona byla určitě krásnej člověk.
Tak se mi to "povedlo" dvakrát napsat. Škoda, že taky karmu nemohu dát dvakrát :-))
Babičky mají svoje krásné místo v našem životě...Krásně jsi to napsal, Filipe. A všechno, co bych teď napsala tady já, bylo by zbytečné...
Dobrý večer, děkuji vám všem za vaše krásná slova, moc si toho vážím.
Ještě jednou vám všem moc děkuji.
Hezký večer
..... jak přirozené, s bytím nerozlučně spojené, po tisíciletí neměnné- a přesto nás tento smutný okamžit dokáže vždy nesmírně zranit a překvapit,- ..... takový je život!
Moje babička odešla před dlouhou dobou, ale dodnes na ní vzpomínám. Také jsem měl od ní mašinky, stejně tak mě brala do mlíčňáku nebo cukrárny, četla mi krásné pohádky, vařila mi mé oblíbené škubánky. Byla to prostě ta nejlepší babička. Jako ta Vaše.
Jste dobrý člověk. Taky moje babička, která zemřela ve věku 84 let, byla mojí oporou, i když byla hluchá od devíti let. Je tomu již přes 40 let co mi odešla, ale nikdy jsem na ní nezapomněl a vážím si těch pár maličkostí, co mi po ní zůstaly. A pořád slyším její tichá slova: Pepo, už odletěly. A já: babi kdo odletěl? No vlaštovičky přece, už je neuvidím, jara se nedožiju. Zemřela začátkem března následujícího roku. Mám napsané desíky stran o našem společném životě, jednou to dostane vnuk. A vám děkuji.
Filipe, je nádherné, jak jste se pokusil vypsat ze svého žalu. Krásná slova a za každým z nich obrovský cit. Babičky jsou totiž nejlepší. Je to trochu nespravedlivé k maminkám, ale je to tak. I maminky měly babičky a určitě to potvrdí. Držte se. Člověk většinou až "po" zjistí, na kolik věcí se měl ptát a neptal.