Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
MP

Mady74

28. 1. 2011 12:55
Ja nevím...

...ale já si to, při vší své obrazotvornosti, nedokázu představit. Že může bý muž ženou zneužíván chápu, že může být ženou obtěžován chápu, dokonce i ten sexual harassment bych si dokázala představit. Ale znásilnění? To je přece o fzyické síle. O tom, že si sexuální praktiky na vás někdo vymůže silou. A to mi v případě znásilnění muže ženou nějak nejde dohromady.

0 0
možnosti
GMX

Glock Mark XIV

28. 1. 2011 12:59
Re: Ja nevím...

Na http://www.google.com zadejte hledaný výraz "strapon" ... ale jen pro silné nátury. Rv:-P

0 0
možnosti
MW

mysak_25

28. 1. 2011 12:52
Muheheheh

;-D;-DR^;-D

0 0
možnosti
JP

Chytrakz hospody

28. 1. 2011 12:51
Milý Filipe,

čekal jsem, že se článek bude zabývat problematikou zásilnění homosexuálem, což je asi skutečně traumatizující zážitkem.  Ale, to co píšeš, je spíše pro babky typu Cecilky nebo Kelišové (z Troškova  Slunce, seno...), aby mohly uronit slzu.

0 0
možnosti
K

kuba1234

28. 1. 2011 12:43
takový smutný příběh

A já vám to, pane autore, bezezbytku vše úpřimně věřím! Vy dokážete v člověku vyvolat takové lítostivé pocity, vy jste tak vnímavý a laskavý, taková Matka Tereza v kalhotách. Ovšemže né pyžamových. Takových normálních, třeba i manchestrových. Pane autore, já vás obdivuji! Tolik lidskosti, soucitu a sounáležitosti, co ve vás je! Až na mne dolehnou jakékoliv frustrace (stát se může vše, viďte?), nebudu váhat a svěřím se vám. Věřím, že mi pomůžete! Jste hrdina!

0 0
možnosti
PD

DolevaP

28. 1. 2011 12:34
brilantní !

pán nosí pyžamo, protože to mu nejvíc připomíná potupu ...

tož dohoď ošatku rohlíků

0 0
možnosti
NC

Nemiluju cenzora

28. 1. 2011 12:33
já nevím,

pokud je to pravda, tak je to moc smutný příběh...Jen mi není jasné, jak se mohl pan Václav 20 let nechat manželkou pořád vzrušovat, při představě, že bude znásilněn...:-P

0 0
možnosti
  • Počet článků 225
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 3830x
Už vím, co všechno pro mě znamenáte, jak moc jste pro mě důležití a jak moc vás mám rád, vážení čtenáři a blogeři. Motto: Váš úsměv = moje radost a odměna.