Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Britská stařenka volila brexit, teď je v šoku. Myslela, že hlasuje za pokácení staré vrby!

27. 06. 2016 13:13:13
92letá Ruth Gardenerová - čtyřnásobná matka, osminásobná babička a dvanáctinásobná prababička z městečka Wansford ve střední Anglii, prožila minulý pátek pravděpodobně největší šok svého dlouhého a na zážitky bohatého života.

Když se zhruba v půl deváté ráno z televizního zpravodajství dozvěděla, že Velká Británie - na základě právě skončeného hlasování, opouští EU, krve byste se v ní nedořezali!

"Nechápu to," začíná svoje trpké vyprávění plačící paní Ruth a v ruce svírá zarámovanou fotografii své aktuálně nejoblíbenější evropské političky, německé kancléřky Angely Merkelové...

"Žila jsem v přesvědčení, že jde o naše místní referendum, zda pokácet vrbu v našem městském parku, či nikoliv. Strom je to krásný, majestátný, což o to, ale zevnitř je již celý vyhnilý a pro svoje okolí tudíž velice nebezpečný. Když jsem se tedy měla rozhodnout, zda by měla vrba v parku zůstat (angl. "remain" - pozn. autora), či zda by měla park opustit (angl. "leave" - pozn. autora), neváhala jsem ani na vteřinu a hlasovala pro její odstranění. Víte, co by to bylo za tragédii, kdyby na někoho spadla? Jistě, bude mi to líto, vždyť jsem si pod ní hrála už jako malé děcko, ale nedá se nic dělat. Bezpečnost a zdraví občanů města je na prvním místě," vysvětluje paní Ruth a pokračuje.

"Kdybych jenom tušila, že jde ve skutečnosti o hlasování o tom, zda Velká Británie vystoupí z EU, či nikoliv, v životě by mě nenapadlo hlasovat pro náš odchod z unie. V životě ne! Vždyť já pro Evropskou unii dýchám každou vteřinu svého života!" vysvětluje zoufalá paní Ruth a na důkaz svých slov přináší ze svého nočního stolku zarámovanou fotografii svého aktuálně druhého nejoblíbenějšího evropského politika, předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera...

"Ale to není ani zdaleka všechno," pokračuje paní Ruth. "Představte si, že se můj nejmladší vnuk, 22letý James, spletl také! K hlasování o brexitu šel totiž v domnění, že se jedná o referendum jejich univerzity o celoplošném zákazu automatů na colové nápoje v areálu univerzity! James je studentem politologie a sociologie a v budoucnu by rád pracoval v samotném centru EU, v Bruselu, kde by chtěl mít na starosti přerozdělování dotací a uprchlíků do ostatních členských zemí EU. Je to abnormálně inteligentní, skoro až geniální chlapec a vidíte, i přesto se i on nechal poplést a hlasoval omylem, z nevědomosti, pro brexit!"

Půjčuji paní Gardenerové svůj vlastní kapesník, aby si jím otřela slzy na tvářích (ten svůj má od slz již zcela promočený) a ona na závěr našeho setkání dodává.

"Nejvíce je mi ale líto těch chudáků z východoanglického Bostonu. Tisíce z nich hlasovaly pro brexit omylem, a to jenom proto, že žili v přesvědčení, že se v místním referendu vyjadřují ke zbourání bývalého továrního komína, hyzdícího po celá desetiletí samotné centrum města. Ti si teď musejí vzteky trhat vlasy na hlavě, takhle fatálně se zmýlit!"

Beru paní Gardenerovou za ruku, pohladím ji po tváři a snažím se ji na závěr našeho setkání podpořit, uklidnit.

"I přes to všechno špatné, co se v posledních dnech událo, mám pro Vás nakonec přece jenom dobré zprávy, paní Ruth. Všichni tito pomýlení voliči (a dnes již víme, že jich po celé Británii byly statisíce až miliony - pozn. autora), kteří ze své vlastní nevědomosti hlasovali pro brexit, nyní podepisují petici za to, aby celé referendum bylo prohlášeno za neplatné. Představte si, že jich jsou již přes tři miliony a nové podpisy stále přibývají!"

Paní Ruth se na mě nevěřícně podívá a já na její tváři spatřím poprvé nefalšovaný úsměv.

"Přes tři miliony? Opravdu? Tak to je skvělé! Hned mám lepší náladu. Díky moc!"

Loučím se s paní Gardenerovou a odcházím na místní nádraží, na vlak do Londýna, abych včas stihl svoje letadlo do Prahy a především, abych nezmeškal naši redakční uzávěrku. Těsně před svým odletem se na letišti ještě míjím se svými redakčními kolegy. Poznávám je již z dálky, do Británie tentokrát dorazili úplně všichni. Oldřich Mánert, Anna Barochová, Zdeňka Trachtová... Jsou tady opravdu všichni. Vlastně ne! Někoho přece jenom postrádám.

"Luboš s vámi nepřiletěl?" obracím se hned vzápětí na Aničku.

"Bohužel ne. Luboš Palata se psychicky zhroutil a je v pracovní neschopnosti," vysvětluje mi zdrceně Anna. "Zkolaboval ještě v průběhu sčítání hlasů, někdy kolem půl páté ráno. Nebylo to pro něj vůbec jednoduché, celé to vnímal jako zradu, tolik věřil, že k brexitu nedojde. Bylo mi ho moc líto, tohle si opravdu nezasloužil."

"To chápu. Pro nikoho z nás to není jednoduché," soucítím s Annou. "Ale vidím mezi vámi novou tvář, kdopak to je, Aničko?"

"To je nová posila týmu, náš nový "kádr", Michal Bělka. Mimochodem, moc velký talent!"

"Aha, nová, mladá krev. To je skvělé, to je potřeba. Tak ať se vám tady všem daří!" loučím se se svými redakčními kolegy a v duchu tuším, že to v této zbrusu "nové" Velké Británii - v "Británii po brexitu", nebudou mít vůbec jednoduché. Zároveň však vím, že tuto nelehkou zpravodajskou misi zvládnou tak, jak to umějí pouze oni, tedy na velkou podtrženou jedničku.

Jsou to totiž velcí profesionálové a v novinařině jsou dobří. Hodně dobří.

Vlastně, ti nejlepší...

Autor: Filip Fuchs | pondělí 27.6.2016 13:13 | karma článku: 39.68 | přečteno: 2340x

Další články blogera

Filip Fuchs

Co Daniel Křetínský netušil...

"Šéfová bohužel nedorazí, stále ji trápí ten kašel, navíc se jí k němu přidala horečka. Dnes to tedy budeme muset zvládnout pouze ve dvou."

29.8.2017 v 13:13 | Karma článku: 16.18 | Přečteno: 930 | Diskuse

Filip Fuchs

Hurá, banka nám schválila půjčku! Jde se nakupovat!

"Tak to máme přiklepnuté, miláčku. Tu půjčku nám dnes odpoledne konečně schválili. Peníze budeme mít na účtu hned zítra ráno!"

18.7.2017 v 13:13 | Karma článku: 33.25 | Přečteno: 3317 | Diskuse

Filip Fuchs

Výzva všem uprchlíkům: Přátelé, připlujte. Naše přístaviště je vám plně k dispozici!

Pravděpodobně nebudu sám, koho nedávná výzva italského ministra vnitra, pana Marca Minnitiho, nenechala chladným. Pan ministr minulou neděli vyzval všechny evropské země, aby otevřely svoje přístavy lodím uprchlíků.

5.7.2017 v 13:13 | Karma článku: 39.00 | Přečteno: 2268 | Diskuse

Filip Fuchs

Když ve Švédsku začnou vraždit kamiony aneb Krátký příběh z blízké budoucnosti...

"Zlatíčko, máš opravdu všechno? Vzpomeň si, jak dopadl minulou středu malý Lucas Berglund z protějšího vchodu. Podcenil ochranu, nevzal si helmu a... už to má za sebou, chudáček malý. Ještě mu nebylo ani deset let..."

8.4.2017 v 13:13 | Karma článku: 38.52 | Přečteno: 1654 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jaroslav Kvapil

Babiš se chystá k nepřátelskému převzetí státu

Poslechl jsem si na ČT poslední debatu lídrů deseti stran před parlamentními volbami a mohu říct, že mě nikdo z nich ničím nepřekvapil, abych změnil názor na tu či onu stranu. A teď se nabízí otázka – koho tedy volit?

20.10.2017 v 1:04 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 37 | Diskuse

Jana Slaninová

"Milý Andreji": silně provokativní blog, čtení jen na vlastní nebezpečí!

Píšu Ti, chlapče, páč mi děláš starosti. Fakt. Některé lidi netlačíš v botě, ale na mozku. Vrtáš jim hlavou ve dne v noci. Mají z toho velké hlavy. A pak je potíž sehnat čepici. A zima na krku, že jo.

19.10.2017 v 21:00 | Karma článku: 13.53 | Přečteno: 599 | Diskuse

Marek Valiček

Radost jen tak. Třeba na gumě.

"...tak jsem koupila takovej ten balonek na gumě, pastelky a rumový pralinky, zabalila, odnesla na poštu a snad to vyjde."

19.10.2017 v 13:01 | Karma článku: 23.08 | Přečteno: 558 | Diskuse

Jana Slaninová

Domácí recepis proti bolesti hlavy

Jsou dny, kdy vás bolí hlava. Přes den se na lidi vrhají informace jako hladové lišky na králíčky. A v důsledku se hlava brání bolestí a nebo pnutím. A co ji prostě vypnout? Alespoň na chvíli.

19.10.2017 v 12:01 | Karma článku: 11.01 | Přečteno: 240 | Diskuse

Bedřich Marjanko

Malé předvolební zamyšlení

Naše vlast opět žije volbami. Politici se navzájem osočují, podávají žaloby, a hlavně slibují vše možné i mnohdy nemožné. I zdejší blogy se většinou zabívají tímto tématem, což pochopitelné. Dovolím si k tomu i já napsat pár řádků

19.10.2017 v 11:01 | Karma článku: 20.79 | Přečteno: 453 | Diskuse
Počet článků 194 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2800

Už vím, co všechno pro mě znamenáte, jak moc jste pro mě důležití a jak moc vás mám rád, vážení čtenáři a blogeři. Motto: Váš úsměv = moje radost a odměna.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.