K napsání tohoto zamyšlení mě přiměl poslední blog paní Markéty Šichtařové: Známe viníka přicházející krize, respektive její konstatování, že "na drtivou většinu akcií by dnes nesáhla ani dvoumetrovou hygienickou tyčí".
Tento příměr mi totiž přijde jednak jako hodně drsný a jednak jako hodně nefér. Drsný v tom smyslu, že jím paní Šichtařová fakticky říká, varuje nás, abychom se téměř všem akciím na jejich současných cenových hladinách vyhnuli hodně velkým obloukem, neboť se fakticky jedná o (předražený) "odpad", navíc téměř až "toxický". Neférový potom ve vztahu ke všem zaměstnancům těchto společností, neboť svým příměrem paní Šichtařová v podstatě říká, že i oni jsou vlastně jakýmsi "odpadem", neboť to jsou právě zaměstnanci, kteří každou firmu utvářejí, formují.
Tak to ale přece vůbec není! Každému takovému zaměstnanci, počínaje vrcholným managementem, přes řadové zaměstnance, až po onu pomyslnou "poslední uklízečku", leží na srdci osud jejich firmy. Zájmem každého z nich je, aby jejich firma generovala maximální možný zisk, aby případné vyplácené dividendy z tohoto zisku byly maximálně možné, aby cena akcií jejich firmy na burze byla maximálně možná. Příměr o "dvoumetrové hygienické tyči" mi proto vůči všem těm, kteří dnes a denně přistupují na svých pracovištích ke své práci s maximální možnou zodpovědností, kteří dnes a denně podávají maximální možný výkon, kteří si navíc své práce upřímně váží, mají ji rádi, baví je, takový příměr mi přijde skutečně hodně nefér a nikdo z těchto lidí si jej nezaslouží.
A přijde mi to dvakrát nefér, v situaci, kdy jsem i já osobně v průběhu loňského prosince kapitálově vstoupil do nejmenované akciové společnosti, neboť to byla právě snaha, píle, poctivá každodenní mravenčí práce nového managementu a všech řadových zaměstnanců firmy, která mě o realizaci mého rozhodnutí definitivně přesvědčila. Následné potvrzení mých odhadů v podobě zvýšených nákupních doporučení ze strany finančních analytiků na akcie této společnosti a taktéž oficiální předběžné potvrzení nad očekávání dobrých výsledků společnosti ze strany samotného managementu firmy, to vše korunované prozatimním více než 20% nárůstem ceny akcií, to všechno bylo pro mě, jako pro investora, již pouze onou pomyslnou třešínkou na dortu.
Nebo-li, například vůči této konkrétní společnosti je příměr o "dvoumetrové hygienické tyči" skutečně netaktní a hodně nefér. Jistě, můžeme vést debatu o tom, že řada akcií je na svých současných cenových hladinách "přepálená", že jsou "předražené", existují však i výjimky (a není jich vůbec málo) v podobě akcií dlouhodobě fungujících a i do budoucna perspektivních firem, jejichž cena je naopak aktuálně již značně "vyklesaná" a tudíž velice zajímavá k nákupu.
Hodit téměř všechny současné veřejně obchodovatelné akciové společnosti do jednoho pytle a "odbýt" je skoro až bulvárním konstatováním, že "bych na ně nesáhla ani dvoumetrovou hygienickou tyčí", to bych od tak renomované odbornice, za jakou paní Šichtařovou já osobně považuji a jakou bezesporu jednoznačně je, skutečně nečekal a hodně mě toto její tvrdé konstatování překvapilo a skoro až zklamalo.
Druhou věcí, nad kterou bych se rád pozastavil a která mě zaujala, je jakýsi "permanentní pesimismus", jež je z blogu(ů) paní Šichtařové patrný a kterým se ani ona sama netají, viz tzv. Velká Krize apod. Vyvolává to ve mně dojem, že zatímco já jsem svým životním založením optimista, vidící onu pomyslnou sklenici vody vždy z poloviny plnou, paní Šichtařová působí skrze svoje blogy jako člověk, vidící častokrát onu pomyslnou sklenici vody z poloviny prázdnou.
Což je ovšem velká škoda, obzvláště v dnešní době. Já osobně jsem totiž toho názoru, že v současnosti zažíváme v ČR zdaleka nejlepší období v naší historii, že se máme tak moc dobře, že lépe jsme se ještě nikdy předtím neměli. Zatímco tedy paní Šichtařová je spíše pesimistická, varující před blízkou budoucností a snadno tak může svými negativními vizemi třeba leckterého případného začínající podnikatele odradit od jeho podnikatelského záměru, já tvrdím přesně pravý opak:
Máte-li v současnosti jakoukoliv svou vizi, svůj sen, svůj podnikatelský záměr, kterému upřímně a ze srdce věříte, o kterém jste vnitřně přesvědčeni, pro který jste ochotni "dýchat" 24 hodin denně a pro jehož úspěch jste ochotni obětovat maximum, potom do něj "jděte". Uskutečněte ho, realizujte ho! Mezi lidmi, vašimi potencionálními zákazníky, je totiž právě v současné době tolik volných finančních prostředků, jako nikdy předtím. A co je úplně nejlepší, tito lidé je CHTĚJÍ utrácet, jsou ochotni a připraveni na to, je utrácet. Máte-li tedy ve své hlavě projekt, o němž jste přesvědčeni, že si svoje zákazníky najde, využijte současných ideálních podmínek a realizujte jej v praxi.
Nebo-li, zapomeňte na pesimismus, držte se svého snu a uskutečněte jej, protože ona pomyslná sklenice vody je totiž opravdu z poloviny plná, věřte mi.
