s prominutim, hodne pitomy clanek

jednak soucasna situace je ponekud neprehledna (kolikrat se stane, ze auto zastavi a clovek nejde, protoze tam stoji jen tak, na nekoho ceka apod.), takze pak neni jiste kdy chodec jde a kdy ne. Nebo se snad autor chce vratit do doby, kdyz bylo ve yhlasce, ze "ridic musi predvidat"? Ja kristalovou kouli nemam jako ridic ani jako chodec, takze mi jasne urceni zameru prijde fajn.

Ta nanalogie s ridicem jedoucim 150 je taky bnaprosta demagogie, protoze nema s uvedenym tematem vubec nic spolecneho - rychla jizda bude, pokud vim, prestupek i nadale.

Pokud autor jen snidal vtipnou kasi, tak se omlouvam, ale srandovni mi to nejak neprislo.

Re: s prominutim, hodne pitomy clanek

Mně to přišlo srandovní a věcné. Jsou situace, kdy si nezamáváte. Maminka s kočárkem a taškami v ruce. Babička s berlemi, to bude fuška…

Dneska existuje dopravní značka, která řidiče upozorňuje, že se blíží k přechodu pro chodce. Řidič má jasnou signalizaci, že má zpomalit a být ostražitý. V praxi dojde k očnímu kontaktu a pak třeba i následně k tomu zamávání. Pokud jsou mezi námi tací, kteří projedou přes přechod stovkou a takoví jsou, pak je žádné mávání na nic neupozorní.

Auta jsou větší než malá a stojí-li dodávka i pět metrů od přechodu, stejně přes ni není nic vidět ani od řidiče ani od chodce. Budete mávat na zaparkovanou dodávku. Jak píšete, není poznat, (a děje se to zejména v přecpané Praze) chtějí-li dotyční přejít, nebo jen čekají v blízkosti přechodu, ale zrovna tak nepoznáte, mává-li někdo z davu na někoho známého, nebo na auto. Aby na každé zamávání nestála auta, musel byste vymyslet nějaké speciální, nezaměnitelné mávnutí, třeba jako u autostopu…

Re: s prominutim, hodne pitomy clanek

Opet ta demagogie - nikdy jsem nemluvil o tom, ze by ridici meli mit moznost porusovat rychlost.  A to nikdo nenavrhoval, takze tento argument s veci nijak nesouvisi.

Pardon, ale cetnost mavani je vyrazne nizsi, navic mavani je zpravidla provazeno pohledem, coz uz je jasne rozpoznatelne. A i kdyby - "planych poplachu" pak bude vyrazne mene. A kazde ozrejmeni situace bude prospesne vsem.

A ty extremni pripady, co jste zminil - myslim, ze i clovek s berlemi dokaze jednou mavnout (a naopak to bude viditelnejsi), maminka s taskami snad taky. A nebo jim muze nekdo mavnout, pokud to bude na frekventovanejsim miste.

Re: s prominutim, hodne pitomy clanek

Už to vidím, člověk s berlemi se zavěsí na berle, pokud má typ smeták a mávne rukou, potom se do nich zase ukšíruje, jenže řidič není tak trpělivý, ten už dávno měl být někde jinde a tak jede. Tak nastane další mávání a tak to může trvat, dokud se nad tím chudákem s berlemi někdo neslituje.

Re: s prominutim, hodne pitomy clanek

Jestli jsem správně pochopil, pak návrhy pana Humla měly směřovat k bezpečnějšímu a plynulejšímu provozu na komunikaci a to v místech, kde se kříží cesty chodců a řidičů. Bavit se o nepřiměřené rychlosti vozů na přechodu je relevantní, protože tento návrh jejich rychlost nijak nesníží. Z hlediska bezpečnosti tento návrh nic dopředu neposouvá, nic nemění. Mávání nijak nechrání chodce ani nesnižuje rychlost vozu.

Co se týče plynulosti, pak nejrychlejší a nejodpovědnější je oční kontakt. Z toho lze usoudit záměr a potom přichází na řadu pokynutí hlavou, bliknutí světly, mávání etc. Já se stejně vždycky natočím a dívám doleva, blíži-li se k přechodu auto. Signálů, že chci přejít přechod je celá řada a jsou jasné (každý je chápe) a jsou využitelné dle potřeby. Omezit je na speciální mávání mi přijde kontraproduktivní ve vztahu k plynulosti provozu.

Takže v čem je prokazatelný přínos takového opatření?