Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otevřený dopis norskému Barnevernu

3. 02. 2016 13:13:13
Vážené sociální pracovnice, vážení sociální pracovníci Barnevernu, jmenuji se Dominik, je mi 11 let, žiji v České republice a bydlím se svými rodiči a prarodiči v našem rodinném domě ve vilové čtvrti v Praze - Klánovicích.

Pravděpodobně již tušíte, kvůli čemu vám píši. Samozřejmě, jde o moje rodiče a prarodiče, respektive o jejich naprosto skandální přístup a chování vůči mně. Obzvláště za poslední rok s nimi zažívám doslova peklo. Však posuďte sami.

Vše začalo loni na jaře, kdy mi můj otec slíbil nový venkovní bazén na zahradě u našeho domu. Nechal mě, abych si ho sám vybral a kladl mi přitom na srdce, ať se v ničem neomezuji, včetně jeho konečné ceny a jeho celkové velikosti. Vybral jsem si tedy pochopitelně ten největší a nejdražší. Délka 25 metrů, šířka 10 metrů, maximální hloubka 5 metrů (moc rád se potápím), samozřejmostí byl protiproud atd, atd. Zřejmě již tušíš, milý Barneverne, jak to nakonec s bazénem dopadlo. Pochopitelně, že mě můj otec podvedl! Místo "pětadvacítky" nechal postavit jenom trapných dvacet metrů na délku a pouhých osm metrů na šířku! Čím mě ale dožral nejvíce, to byla jeho hloubka. Místo slibovaných pěti metrů, jenom ubohé čtyři metry! Chápete to? Takhle sprostě a zákeřně mě obalamutit! Napadá mě, kolik by za to můj otec vyfasoval, kdyby si něco podobného dovolil u vás v Norsku. Rok? Dva roky? Možná i tři roky natvrdo, že?

Tohle se mi tedy přihodilo loni na jaře, milý Barneverne. V létě mě potom pro změnu nepěkně vypekla moje matka. Šlo o naši letní dovolenou, kterou má na starosti právě ona. Jako každé léto došlo i tehdy na její tradiční dotaz: "Dominičku, tak kam bys chtěl letět letos?". Miluji plavání, potápění, rybaření na otevřeném moři, tudíž moje volba byla zcela jasná - buď Madagaskar, nebo alespoň Seychely. Pravděpodobně již opět tušíš, můj milý Barneverne, jak to nakonec s naší rodinnou dovolenou dopadlo. Žádný Madagaskar, žádné Seychely, ale trapný Karibik, konkrétně Dominikánská republika! Síla, co? U vás v Norsku by si moje matka tuhle svou podpásovku asi pěkně odskákala, že? Odhaduji to na takových 18 měsíců nepodmíněně, ale spíše na 24 až 36 měsíců tvrdého žaláře.

Tohle se mi tedy přihodilo v létě. Ovšem korunu celému loňskému roku nasadili moji prarodiče. Zřejmě již opět tušíš, můj milý Barneverne, oč šlo. Pochopitelně, vánoce a s nimi související tradiční předvánoční dotaz mojí babičky a mého dědy: "Tak co bys letos rád dostal od Ježíška, Dominičku?". O novém mobilu, tabletu, PC sestavě, plazmové televizi atd, atd, o tom všem se ti, milý Barneverne, snad ani nebudu rozepisovat, to je již naštěstí samozřejmostí a obvyklým standardem i u nás v ČR. V tomto ohledu můžeš být klidný. Loni jsem si od Ježíška k tomu všemu ale ještě navíc přál vodní skútr, motorku a motorový člun. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem sice pod vánočním stromkem našel skutečně opravdovou novou motorku, skutečně opravdový nový vodní skútr, ale po motorovém člunu, ani vidu ani slechu! Že prý na něj děda v tom předvánočním shonu zapomněl, snažila se ho omluvit babička. Chápete to? Děda má za úkol koupit mi pouhé tři dárky nad rámec obvyklého vánočního standardu a stejně to zpacká! Ten by to u vás v Norsku asi pěkně schytal, že? Vzhledem k jeho již relativně pokročilému věku bych to pro něho odhadoval rovnou na doživotí!

Jak vidíš sám, můj milý Barneverne, je to opravdové peklo, kterým jsem nucen díky svým rodičům a prarodičům dnes a denně procházet. Bohužel, tady u nás v ČR se spravedlnosti pravděpodobně nedovolám. Psal jsem sice už paní Šabatové i panu Dienstbierovi, ale s oběma je to na dlouhé lokte. Že prý se to musí určitě důkladně prošetřit, to každopádně ano, ale že to není vůbec jednoduché, že to nějakou dobu potrvá a kdesi cosi. To ty, můj milý Barneverne, v obdobných případech konáš okamžitě a rázně, tak aby se dotyčnému týranému dítěti nemohla již další příkoří ze strany jeho rodičů a prarodičů dít.

A právě proto mám pro tebe následující návrh. Letos v květnu totiž já a celá moje rodina vyrážíme k vám do Norska rybařit. Otec mi sice slíbil, že mi nakoupí špičkové rybářské náčiní, ale ty i já již moc dobře víme, jak to nakonec dopadne. Určitě mě zase odbyde nějakým laciným šuntem za sto tisíc korun apod. Jako bych ho už neznal, šetřílka jednoho... Děda mi sice také už ten slíbený motorový člun dodatečně koupil, abych ho právě u vás v Norsku mohl poprvé vyzkoušet, ale jak ho znám, určitě to zase celé poplete a z projížďky nakonec nic nebude.

Zkrátka a dobře, můj milý Barneverne, navrhuji ti již nyní dohodnout se spolu předběžně na tom, že jakmile překročíme vaše hranice a ocitneme se u vás v Norsku, telefonicky se vám ozvu, vy si pro mě obratem přijedete a jednou provždy mě tak vysvobodíte z područí této mojí vypečené rodinky.

Uznej přece sám, můj milý Barneverne, že tohle už fakt není k žití!

S přáním brzkého shledání

Dominik (11 let), Praha - Klánovice, Česká republika

Autor: Filip Fuchs | středa 3.2.2016 13:13 | karma článku: 33.07 | přečteno: 1218x

Další články blogera

Filip Fuchs

Když ve Švédsku začnou vraždit kamiony aneb Krátký příběh z blízké budoucnosti...

"Zlatíčko, máš opravdu všechno? Vzpomeň si, jak dopadl minulou středu malý Lucas Berglund z protějšího vchodu. Podcenil ochranu, nevzal si helmu a... už to má za sebou, chudáček malý. Ještě mu nebylo ani deset let..."

8.4.2017 v 13:13 | Karma článku: 37.45 | Přečteno: 1455 | Diskuse

Filip Fuchs

Kolik blogů smažeš, tolikrát jsi adminem...

"Václave, mrkni se prosím tě na tu Jalovcovou. Vyměnila si profilovou fotku a mně přijde, že se na ní tváří nějak divně."

30.11.2016 v 13:13 | Karma článku: 41.41 | Přečteno: 2083 | Diskuse

Filip Fuchs

Český slavík 2016: Hudební stálice potvrdily svou kvalitu, Ortel zcela propadl

Mottem nejmenovaného obchodního řetězce, působícího v ČR, je slogan: "Tady je svět ještě v pořádku". Jsem nesmírně rád, že stejná slova platí i o celkových výsledcích právě skončené ankety "Český slavík 2016".

28.11.2016 v 13:13 | Karma článku: 30.65 | Přečteno: 1270 | Diskuse

Filip Fuchs

Američanka si nechala amputovat horní končetinu - v roce 1986 jí podal ruku Donald Trump!

54letá Stacy Woodsová z New Yorku - podporovatelka Hillary Clintonové a dlouholetá volička Demokratické strany, se na protest proti zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem rozhodla pro amputaci své pravé horní končetiny!

17.11.2016 v 17:17 | Karma článku: 29.31 | Přečteno: 1447 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Vlk

Kdo má furt prát ty moje hadry???

Žena prostě nechápe, že moje tričko s límečkem XXXL je velké jako hubertus nějakého L-kového trpaslíka a moje sexy trenky s jemným proužkem jsou ušity z hektaru kvalitní bavlny.

28.6.2017 v 17:19 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 291 | Diskuse

Pavel Nitka

Ten dělá to a ten zas tohle aneb Jak to může někoho bavit?

Jak může někdo jen tak koukat na debilní seriál, když může večer trénovat na triatlon? Proč někdo brzo ráno vstává a jde moknout s udicí k rybníku, když může v klidu spát? A proč někdo čte detektivky, když si může číst ve slovníku

28.6.2017 v 15:17 | Karma článku: 15.15 | Přečteno: 568 | Diskuse

Naďa Dubcová

Úplně nový, nevědecký poznatek

jsem vymyslela vlastní hlavou, a prostřednictvím tohoto blogu jej nezištně tímto šířím široké (dlouhé, bystrozraké) veřejnosti.

28.6.2017 v 14:06 | Karma článku: 12.99 | Přečteno: 603 | Diskuse

Josef Komárek

Zabránit afrikanisaci a islamisaci naší země – první krůček k naší svobodě.

Německý ministr Gerd Müller varoval před pohybem až 100 miliónů uprchlíků z Afriky směr sever (to už zde dokumentovala řada autorů). Já se neryju v netu, ale už nějakých 45 let sleduji západní zpravodajství.

28.6.2017 v 13:50 | Karma článku: 39.71 | Přečteno: 1767 | Diskuse

Jan Klar

Rodičovstvím k trvalé invaliditě

Michal měl tři děti se třemi různými ženami. Podělal v životě všechno, co mohl, a mohl být vůbec rád, když mu jeho dcerky, na které platil, jeho exmanželky na víkend předávaly.

28.6.2017 v 12:51 | Karma článku: 15.46 | Přečteno: 1018 | Diskuse
Počet článků 191 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2806

Už vím, co všechno pro mě znamenáte, jak moc jste pro mě důležití a jak moc vás mám rád, vážení čtenáři a blogeři. Motto: Váš úsměv = moje radost a odměna.

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Oblíbené stránky

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.