Vlak dětství a (bez)naděje...

3. 08. 2010 11:37:22
Bylo mi tehdy pět let (psal se rok 1980) a já jsem to léto jel poprvé se svým nevlastním otcem vlakem na dovolenou k Černému moři, do bulharského Burgasu...

Cesta to byla úmorná (trvala celkem skoro dva dny), ale zároveň velice zajímavá až "dobrodružná". Proč "dobrodružná"? Z jednoho prostého důvodu. Kvůli rumunským cikánům. Respektive kvůli jejich bandám, které v 80.letech minulého století na předem vytipovaných místech zatarasily kamením a kmeny stromů železniční trať, donutily tak vlak zastavit a potom jeho osazenstvo, povětšinou turisty z Československa a Maďarska, sprostě okradly. Moc dobře si pamatuji svůj pocit, který jsem již od nástupu do vlaku v Praze na Hlavním nádráží v sobě měl. Byl to strach...

Už když jsme přejeli maďarsko-rumunskou hranici, zažil jsem něco neuvěřitelného. V místech, kde vlak jel téměř krokem (než nabral rychlost), stály doslova v houfech malé, povětšinou polonahé cikánské děti a sápaly se za vydatného křiku na vlak, ve snaze vyžebrat si jídlo. Nutno podotknout, že většina turistů dobře znalých místních poměrů obsadila všechna volná okna v uličce a žebrajícím cikánským dětem házela cukrovinky všeho druhu, od žvýkaček, přes bonbóny až po oplatky. Pamatuji se, že i já jsem jim hodil několik žvýkaček a bonbónů, protože z jejich až hysterického chování (ve snaze ukořistit alespoň jeden bonbón) šel opravdu strach. Vzpomínám si, že když konečně vlak nabral rychlost, podíval jsem se na svého nevlastního otce a se slzami v očích jsem se ho zeptal: "Tati a myslíš, že nás teď už nepřepadnou, když jsme jim dali ty žvýkačky a bonbóny?" Táta se zamyslel a ne zrovna moc přesvědčivě řekl: "Uvidíme, Filipe. Snad ne. V klidu budeme teprve až projedeme celé Rumunsko..."

Pamatuji se, že jsem celou cestu přes Rumunsko strávil u okna našeho lůžkového kupé a snažil se dohlédnout až před lokomotivu, zda před ní nejsou zátarasy místních banditů. Uklidnil jsem se skutečně až poté, co jsme přejeli rumunsko-bulharskou hranici. Pochopitelně opět za doprovodu davů žebrajících cikánských dětí. Tentokrát na ně z mých zásob cukrovinek "padla" jedna tatranka a zhruba polovina sáčku s bonbóny...

Nedovedete si představit tu moji úlevu z toho, že jsme cestu přes Rumunsko absolvovali bez úhony. Že náš vlak nikdo nezastavil a nepřepadl. Teprve až po opuštění Rumunska jsem se poprvé od maďarsko-rumunských hranic usmál a poprvé ve svém životě jsem měl možnost na vlastní kůži poznat, co to znamená, když vám tzv. spadne kámen ze srdce.

A i když mi bylo teprve pět let, musel jsem chtě nechtě (při pohledu na svůj poloprázdný pytlík s cukrovinkami) začít přemýšlet o tom, proč zrovna cikáni jsou těmi "vyvolenými", kterým musíme nejdříve zdarma dát něco ze svého, aby nás vůbec začali mít rádi nebo nám alespoň neublížili...

Autor: Filip Fuchs | úterý 3.8.2010 11:37 | karma článku: 27.30 | přečteno: 2377x

Další články blogera

Filip Fuchs

Proč si díla Milana Kundery nevážím a nikdy vážit nebudu

V souvislosti s úterním úmrtím česko-francouzského spisovatele, pana Milana Kundery, bylo napsáno již mnohé. Mě osobně nejvíce zaujaly polemiky a úvahy na téma, zda si máme, jako čtenáři jeho knih, jeho díla vážit, či nikoliv.

14.7.2023 v 13:13 | Karma článku: 20.84 | Přečteno: 1532 | Diskuse

Filip Fuchs

Sobota 27. května 2073: Reportáž (z budoucnosti) z oslav 200 let kolínského gymnázia

"Vážení přátelé, milí hosté, naši bývalí studenti, je mou milou povinností přivítat vás na oslavě dvousetleté existence našeho vzdělávacího ústavu, kolínského gymnázia," započal svou uvítací řeč stávající ředitel, pan Ivo Zachař.

30.5.2023 v 13:13 | Karma článku: 12.40 | Přečteno: 432 | Diskuse

Filip Fuchs

Žádné všeobecné nadšení z generála Pavla kolem sebe nepozoruji. Jde snad o mediální masáž?

Rozhodně nechci tímto svým blogem přilévat další olej do ohně, pomyslné zákopy mezi příznivci pana Babiše a příznivci pana Pavla jsou dle mého soudu již dostatečně hluboké, nicméně o jeden svůj postřeh bych se s vámi rád podělil.

20.1.2023 v 13:13 | Karma článku: 38.52 | Přečteno: 1854 | Diskuse

Filip Fuchs

Pane Babiši, pozitivní kampaň je k ničemu! Buďte ke generálovi Pavlovi mnohem ostřejší!

Jak všichni jistě moc dobře víte, již dlouho před začátkem své případné prezidentské kampaně avizoval pan Babiš, že pokud se nakonec opravdu rozhodne kandidovat, udělá vše pro to, aby jeho kampaň byla za všech okolností pozitivní.

18.1.2023 v 13:13 | Karma článku: 27.48 | Přečteno: 1018 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 7.91 | Přečteno: 96 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 26.22 | Přečteno: 508 | Diskuse

Petr Duchoslav

Ruský břeh Roberta Fica

Jsem proslovenský, dělám vlasteneckou a suverénní politiku, vše jen pro národ. Tak by se stručně dala charakterizovat politika staronového premiéra Roberta Fica. Zní to sice líbivě, ale realita je bohužel jiná.

27.3.2024 v 9:24 | Karma článku: 25.25 | Přečteno: 517 | Diskuse

Petr Štrompf

Utažený kremelský šroub. Stržený závit pak způsobí pohromu

Islamisté vraždící v Moskvě. Mrtví na obou stranách ukrajinské fronty. Represe režimu, žijícího ve strachu o sebe samého. Šrouby stále utahuje a bude je utahovat ještě víc.

26.3.2024 v 17:34 | Karma článku: 18.92 | Přečteno: 469 | Diskuse

Michal Sabó

Rudá záře nad Moskvou aneb mají teroristi právo na soucit?

Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 133 lidí a mnoho dalších zranili, nám nastavil zrcadlo. Máme Rusko litovat?

26.3.2024 v 7:13 | Karma článku: 36.52 | Přečteno: 2310 | Diskuse
Počet článků 225 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3828

Už vím, co všechno pro mě znamenáte, jak moc jste pro mě důležití a jak moc vás mám rád, vážení čtenáři a blogeři. Motto: Váš úsměv = moje radost a odměna.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...