Pane Paroubku, už teď mi chybíte... A moc!

Je mi smutno z vás všech, kteří jste volili ty svoje "top nula devítky", "vévéčka", "jezevce z Vysočiny" a já nevím na co všechno dalšího jste se ještě nechali nachytat...

A nebudu tady rozpitvávat důvody, které vás k tomu nakonec vedly. Chci jenom říci to, že mi je pana Paroubka upřímně líto. Takhle krutou porážku si opravdu nezasloužil.

Naštěstí si i v takto těžkém okamžiku zachoval svou tvář. Čestně a na férovku uznal svou chybu a dal svou funkci k dispozici. Pevně však doufám a věřím v to, že přijde čas, kdy se pan Paroubek vrátí zpět.

A pokud pane Paroubku tento můj blog čtete, potom právě Vám zasílám následující citát. Patří mezi moje nejoblíbenější a já sám jsem se již mnohokrát na vlastní kůži přesvědčil o jeho pravdivosti:

PROHRY, PŘI KTERÝCH TRPÍME, NÁS DĚLAJÍ LEPŠÍMI...